HISTORIE OPACTVÍ

V roce 1318 se v Sulejowie konal generalní sněm království, kterého se zúčastnil Vladislav Lokietek. Na sněmu byla zaslána žádost papeži Janu XXII, „aby on, zachraňujíc zemi před záhubou“, dovolil korunovaci krále Vladislava Lokieteka za účelem sjednocení Polského království.

Možná to bylo díky návštěvě cisterciáckého opatství v Sulejowie, že Vladislav Jagellonský porazil křižáky u Grunwaldu. Vladislav Jagellonský navštívil Sulejów v roce 1410 na cestě na bitvu s křižáky. Podle pověsti je dodnes viditelné poškození jednoho ze sloupů u vstupních dveří kostela v cisterciáckém klášteře, které je právě důsledkem broušení mečů králem a jeho rytíři.

Každou středu se v Sulejowie koná trh. Den trhu ustanovil v roce 1388 král Vladislav Jagellonský.

V opatství se během švédského vpádu, prchaje před všude postupujícím nepřítelem, zastavil král Jan Kazimír. Na odvetu Švédi klášter vyplenili a zničili a mnoho mnichů a měšťanů přišlo o život.

Podívejte se na apartmán Vladislava Jagellonského

Cisterciáci se postupně opevňovali, aby vytvořili pevné opatství. Seznamte se s jeho nejdůležitějšími prvky:

Kostel sv. Tomáše z Canterbury (1)

Nejcennějšími pozůstatky je kostel sv. Tomáše z Canterbury, známý také jako Tomáš Becket, arcibiskup z Canterbury – trojlodní bazilika s transeptem (čili příčnou lodí), dochovaná v nedotčeném stavu, s krásným románským portálem a růžicovým oknem a s barokním a rokokovým vybavením. Lze obdivovat i východní křídlo kláštera, jediné ze tří, které se dochovalo. Dnes se zde nachází muzeum (2) v dochované kapitule, tedy v síni sloužící řeholníkům ke shromážděním, dochovaly se také gotické kružganky.

Fara (15)

Dnešní fara cisterciáckého opatství byla původně součástí klášterních budov vystavěných v 15. století. Zpočátku zde sídlila plácalna (folusz), která byla postupně přeměněna na ovčín. Od 18. století plní obytnou funkci. Zajímavost: ve faře je vchod do částečně zřícených sklepů o rozloze přibližně 200 m2, v nichž podle pověsti zazděný bednář střeží klášterné poklady.

Věž „maurská” (12)

Maurská věž ve tvaru podkovy, nejlépe viditelná ze strany řeky Pilicy, je nejstarší věží postavenou cisterciáky, její původ sahá do roku 1370. Věděli jste, že refektář v klášteře je v podstatě jídelna? Dnešní jedna stěna refektáře se dochovala naproti kostelu. (3)

Věž „opatská” (9)

Opatská věž byla postavena ve 2. polovině 14. století.

Budova arzenálu (10)

„Arzenál” byl postaven na počátku 16. století, původně jako strážnice pro posádku hlídající opatství, později jako prostory pro služebnictvo a hosty opata. V letech 1940 – 1993 zde sídlila Základní škola na Podklasztorzu.

Věž „hudební” (8)

Byla postavena kolem roku 1515 na půdorysu kruhu o průměru 6 m. V místnostech přilehlých k věži „hudební” koncem 19. století sídlila sýpka a pivovarské skladiště. Na severní straně byla přistavěna sušárna, která se však do našich dob nedochovala.

Věž „attiková” (6)

„Attiková” věž byla postavěna kolem roku 1540 na půdorysu nepravidelného čtverce. Zpočátku měla dvě podlaží a bránu v přízemí o šířce 3 m. Po roce 1580 byla brána zazděna a na počátku 17. století byla věž kompletně přestavěna. Romantické pojmenování věže, stejně jako názvy dalších věží v sulejovském opatství, pochází z počátku 19. století.

Věž „rytířská” (5)

Čtvercová „rytířská” věž vznikla kolem roku 1560; v záměru stavitelů měla sloužit jako vjezd do opatství. Ze strany opatství přiléhal k „rytířské” věži 18. století konný mlýn, jehož zbytky zdí jsou dodnes patrné.

Vstup do cisterciáckého opatství v Sulejově: Brána „krakovská” (1)

Původní vjezd do kláštera se nacházel ve speciální budově vedle věže „maurské”.

V 16. století byly zazděny všechny brány a branky vedoucí do opatství s výjimkou brány pod věží „krakovskou”. V té době měla kromě kované dubové mříže i padací most spuštěný přes suchý příkop obklopující opatství od severu.

Stáhnout soubor: Historie opatství